Břetislav Chrastina

Velitel skupiny SPELTER začíná svou životní pouť 25. května 1901 v jihomoravském Hodoníně, kde také vychodil obecnou školu. Rodina se později přestěhovala do Valašského Meziříčí, kde mladý Chrastina nastoupil ke studiím na gymnáziu. Po maturitě přešel na vojenskou akademii v Hranicích, kterou v roce 1922 zdárně ukončil. Příští dva roky sloužil Břetislav Chrastina u pěchoty, kterou na vlastní žádost opustil a přestoupil k letectvu. O jeho zaujetí pro létání hovoří skutečnost, že se v roce 1927 stal držitelem platného leteckého výškového rekordu. Na počátku roku 1930, v hodnosti nadporučíka, opouští Břetislav Chrastina armádu. Následuje devítiletá „civilní“ životní etapa budoucího výsadkáře, který po studiu práv nastoupil na místo advokátního koncipienta v Náchodě.

 

Z práce v kanceláři ho vytrhuje až okupace Československa. Dne 15. června 1939 přechází hranici s Polskem, odkud se později přeplaví na lodi KASTELHOLM do Francie. V poslední zářijový den roku 1939 je v jihofrancouzském městě Agde zařazen k 1. pěšímu pluku.

 

Svou první bojovou zkušenost prodělá ve Francii, kde se po boku svých krajanů postaví útočícím silám Osy. Po porážce spojenců odplul s československým zahraničním sborem do Anglie. Na ostrovech byl nejprve zařazen k 1. pěšímu pluku jako velitel roty, posléze jako důstojník u kulometné roty. 28. října 1941 přijal hodnost kapitána pěchoty. Mezi 10. až 18. květnem 1942 prodělal paradesantní výcvik, od 22. srpna do 19. září i sabotážní kurz. V červenci 1943 byl jmenován velitelem nově vzniklé paraskupiny SPELTER, s kterou seskočil dne 4. května 1944 u obce Kramolín na Vysočině.

 

Při následném přesunu ztratil při brodění v řece boty, což vedlo k rozdělení celé skupiny. Po opětovném neshledání se zbytkem členů desantu a opakovaně odmítané pomoci na záchytných adresách vedou stopy Břetislava Chrastiny na Slovensko. Tam se pod vedením generála Goliána zapojil do Slovenského národního povstání. Na počátku roku 1945 byl přijat k 1. samostatnému československému armádnímu sboru, v kterém byl zařazen do funkce velitele 2. lyžařského praporu. Po jeho rozpuštění nastoupil rozkazem jako velitel náhradního praporu.

 

Krátce po konci války odešel Břetislav Chrastina z aktivní služby. 24. května 1948 byl zadržen a vzat do vyšetřovací vazby. U Vrchního vojenského soudu v Brně byl 16. září 1948 obžalován ze spáchání dvou trestných činů. Jeden z nich se týkal opuštění paraskupiny. Rozsudek nabyl své právní moci 20. září 1948. Do délky trestu mu byla započítána délka jeho vazby a zbytek trestu mu byl amnestován.

 

Po vykonávání dělnických profesí se roku 1960 vrací ke své advokátní praxi, kterou vykonával do roku 1968. O tři roky později, dne 11. června 1971, ve Vítkově umírá. Za svůj život byl dvakrát vyznamenán Československým válečným křížem, Pamětní medailí československé armády v zahraničí a francouzským válečným křížem.